Coton de Tulear Atrey

Já to dokázal! Dožil jsem se osmi let a přešel tak do třídy veteránů. Ač osmý rok byl více černý než růžový - mimo jiné jsem musel 4 dny strávit v nemocnici, ustál jsem šílené bolesti bříška, selhání jater a další hrátky osudu - já se nedal! Den před mými osmými narozeninamy jsem byl po více než půl roku nastříhán do krásné bílé (ač po těch všech strastech trošu vylínalé) koule, abych se mohl těšit na svůj oblíbený narozeninový dortík a na dárečky :)

Ale vezměme to hezky popořádku. Tradice je tradice a já jsem hodně konzervativní pes. Jako vždy jsme s páníčky začali zapalováním svíček na dortu - tentokrát jich bylo osm!

Slušelo mi to s dortíčkem a dárečky, že :)

Paníčci byli trochu naměkko a tak jsem na ně musel hooooknout, že už je čas...

... sníst dorta!!!

A co bylo potom? No také jsem se ptal, co je na řadě :) Přecijenom pořádek musí být :)

No jasně, společná fotka s páníčky!

Tím byly narozeninové povinnosti splněny a já se mohl vrhnout na své dárky - dvě nové hračky. Podložku do kočárku jsem vyzkoušel až později.

Tomu říkám super narozeninová oslava.

A protože venku bylo krásně, jako třešničku na dortu jsem dostal venkovní hrátky s talířem.

Osmý rok se tímto stal minulostí a devátý budoucností :) Snad bude trošičku růžověší. Takže Hurá do dalšího roku!