Coton de Tulear Atrey

Tak jsme si zase jednou vyrazili na výstavu. A tentokrát docela daleko - do Olomouce.

Začalo to jako vždy. Návštěva u paní kadeřnice, venčení pod stříškou... Už jsem velký kluk takže poznám, co se děje. Protože jsme vyráželi hrozně brzy, na snídani došlo až v Olomouci.


A honem na úpravy. Čím dříve to budu mít za sebou, tím lépe.


A trénovat, trénovat se také musí, jak jinak. Trénink je základ života.


Teď už jenom počkat, než přijdu na řadu. Brrrr, nemám rád čekání.


A je to tady. První kolo - o vítěze kategorie mladých.


Sólo jenom pro mě...


Tak kterýpak z nás to bude... Všem nám to hrozně moc slušelo, takže to paní rozhodčí Z. Jílková měla hrozně těžké.


A je to tady. VYHRÁL JSEM CAJC, hurráááááá. Mám dost bodů na klubového junioršampiona. Pokud Vás zajímá, co o mně paní rozhodčí řekla, najdete to tady. Diplom je k shlédnutí zde.


Protože jsem vyhrál, zúčastnil jsem se ještě soutěže o titul BOB.


Paní rozhodčí mi ten titul chtěla dát. Ale já jsem řekl NE. Šup nožku nahoru, šup nožku nahoru. (Pozn. paničky: Asi sme ji měli přeleženou. Vyhazování nožičky nás přestalo bavit cca 2 minuty po ukončení soutěže). A tak vyhrál Arizona Dream of Cartoonland´s.


Nakonec konečně přišlo moje oblíbené občmuchlávání s ostatníma pejskama a občerstvení pro páníčky.


Co dodat? Opět poděkování, přece. Zejména paní kadeřnici Z. Větvinské Vršecké za to, že mě tak náááááádherně načančala, dále sl. Šimůnkové za to, že mě pomohla paničce upravit, všem paničkám babičkám, páníčkům dědečkům i ostatním členům rodiny za to, že mě mají tak rádi, svým kamarádům ostatním pejskům a prostě všem, co si tohle poděkování přečetli za to, že mají zájem o to, jak se mám...