Tak jako
loni, i letos jsem vyrazil za maminkou Enží, sestřičkou
Betinkou a jejich páníkama do Kozlovické zahrady. A na pár záběrů z mé návštěvy se můžete mrknout právě v této fotoreportáži.
Na rozdíl od
loňské návštěvy, na mě, co se hraní týče, ségra Betina "prděla". To víte, puuuuberta. To je samé "nesahej na mě", "neokukuj mě tak", "kam mi to zase čmuchtláš"... Zkrátka v tomhle věku jsou ženský nesnesitelný :-). Na hry ale stejně došlo, a to když jsme společně honili gumové kuře (vlastně stehýnko :-)).
Rodinné geny se prostě nezapřou. Uznejte, že pohled, hypnotizující cokoliv k jídlu, máme s mamčou a sestrou stejný. A zatímco já hypnotizoval páníka maminky a sestřičky, ty dvě zase hypnotizovaly páníka mojeho.
Jasně! Společné štěkání za plotem, to nás taky bavilo. Konkrétně tady jsme blafali na koníka.
A teď pár muckacích. Páník se takhle tulil k sestřičce Betince, zatímco pánička k mamince Enží.
Na tradiční rodinné fotečky jsme samozřejmě také nezapomněli. Nejprve všichni pohromadě...
... potom já s mojí maminkou. No nesluší nám to spolu?
Prémiové fotečky na závěr. Rukama této páničky (konkrétně se jedná o paní Junkovou), prošla všechna štěňátka narozená v chovatelské stanici z Kozlovické zahrady. Je to totiž maminčina a sestřina pááánička!!!
Opět jsme si tuto návštěvu parádně užili. Moc děkujeme za pozvání!!!