Coton de Tulear Atrey

Možná jste to věděli, možná ne, ale nepočítám-li prvních osum týdnů u maminky a občasné návštěvy strejdů teriérů v Krumlově, většinu svého života jsem strávil v Praze - na Proseku. Všechno krásné jednou končí, a tak jsem se s Prosekem musel rozloučit. A na rozloučenou je tu pár foteček a jedno video, a to z mého posledního proseckého řádění!!!

Páníčci vzali provázek a naposledy jsme vyrazili na mojí oblíbenou louku.


Na fotkách se řádění zachycuje obtížně. Proto jsou tu dvoje videa, ze kterých snad bude alespoň trošku patrné, jak moc jsme se zadýchali (nebo spíš jak moc se páánička zadýchala?)
 

Další víkend už tak idilický nebyl. Spousta krabic, balení, krabice, balení... Jedná se o poslední fotečky z mojeho domova na Proseku před tím, než jsme se přesunuli do dočasného azylu ve Svémyslicích.


A tím to skončilo. Už žádný Prosek, Ketynka, Gamby, Ricky, Baku, ani ty desítky jiných pejsků, se kterými jsme se vzájemně přečůrávali, feneček, které jsem se zájmem očmuchával. Nezbývá než se těšit do Čakovic, kde snad naleznu stejně voňavé a slaďoučké fééénečky a spoustu rohů, stromů, lamp a jiných občůrávacích míst.