Coton de Tulear Atrey

Jsem veterán. Mám si užívat důchodcovského života. Žádné starosti, samé radosti a slasti. Pohodový odpočinek v pelíšku, radostné šmejdění venku a ochutnávání feneččích parfémků... Ale ne. Pořád mě budou prudit nějakýma výstavama. No já vím, že naposledy jsem byl před půl rokem... ale stejně. To je takový vopruz! Koupou mě, střihají mě, foukají mě... pa mě někam odvlečou. Pořádně zašmejdit v trávě si nemůžu, prý abych se neumazal či co. No prostě trága! A proč? Protože prý ještě nemám titul klubový vítěz veteránů! Takový nesmysl. Copak už těch titulů nemám dost? Ale tak jo, no... nalákali mě na to, že tam bude spousta voňavých bab a tak jsem se hecl. To mi ještě zapomněli řict, že se budu muset usmívat na objektiv i proto, že dostanu pohár za nejkrásnějšího veterána roku 2013. No chápete to? Jeden vyrazí na jednu jedinou výstavu (více o ní zde), a hned vyhraje nějakou soutěž!

Ale tak hezky popořádku. Panička po tom titulu Klubový vítěz veteránů taaaak moc toužia. A tak jsem se teda hecl, no. A hezky se prezentoval dle paniččiných představ. Ve třídě veteránů jsme o tento titul soutěžili dva - zase jsme se potkaly se starým dobrým brachem - Ashonem Klenot Toliary. Díky pane rozhodčí, díky za to, že jste ten titul Klubový vítěz veteránů zadal mně! Teď už snad budu mít od paničky klid. Od pana rozhodčího Iuzy Beradze jsem si odnesl tento posudek: Hezký pes, dostatečně správných proporcí, dobrý pohyb, správný temperament, moc dobrá srst.

To byla doba za mých mladých let, když se prostě zadávalo minimum titulů. Nojo, časy se mění a tak jsem musel do kruhu znovu - nastoupil jsem opět s fenečkou Abigail Dar Vysočiny - nyní už také klubovou vítězkou veteránů - o titul BOV (nejlepší veterán výstavy). Opět následovalo velmi dlouhé rozhodování, a štěstí se nakonec usmálo na mě.

V soutěži o titul BOB mi konkurenty byli mladá fenďule Delphina from Castle of White Sweethearts, Captain Jack Sparrow Sleepy Hollow Ranch a Giulietta des Jardins de Gossypium. Vítězem výstavy pan rozhodčí vybral pejska Captaina Jacka Sparrow Sleepy Hollow Ranch. Gratulujeme. Celkové výsledky najdet na CotonLandu, konkrétně tady.

Panička ta opět zářila jako sluničko. Nejkrásnější veterán roku 2013, Klubový vítěz veteránů, a jako třešnička na dortu BOV. No tak jsem se teda trochu usmál na ten objektiv, no. Co mi taky zbylo. Nedala by mi pokoj, dokud bych se nehecl.

Abych nezapomněl - panička dostala od lidí mojí maketu - marcipánovou maketu. A já nedostal ani líznout, mrrr :)

Aspoň že mě pak za kultůrou vzali. V Želivu mají krásný klášter a tak jsme ho šli ještě společně s Oliverem Ráj Karpat pořádně očmuchat a označkovat, aby všichni věděli, že jsme tam byli.

A pročže to ta panička tak toužila po tom, abych byl Klubovým vítězem veteránů? No prý abych byl kompletní! No tak už jsem! Klubový vítěz mladých, Klubový vítěz i Klubový vítěz veteránů. No není to super? (Fakt nechápu, co na tom ti lidé vidí...) Nejhorší je, že panička teď pro změnu skuhrá, že už jenom jedno V1 ve třídě veteránů, abych se stal českým veterán šampionem, takže těch výstav se asi ještě nezbavím. No uvidíme.

Každopádně i u této výstavy musím velmi poděkovat našemu Panu Doktorovi MVDr. Herčíkovi, který mě dal doslova a do písmene na poslední chvilku dohromady tak, abych se mohl zúčastnit. Ještě pár dní před výstavou to moc nadějně nevypadalo. A samozřejmě bych byl za socku, kdyby mě do bílé koule opět nenastřihala a nenafoukala paní Michaela Šimůnková z CHS Klenot Toliary. Díky moc!