Coton de Tulear Atrey

Tak jsem se dočkal!!! Páníci mě naložili do autíčka, a jeli jsme, a jeli jsme... A když jsme dojeli, bylo všude spouuuuuuuuusta pejsků a jiných páníků. Psycholog pejsků, pan Desenský, totiž pořádal další free sobotu, pro nás poprvé na Vlčárech, v obci Zlátenka u Peeeelhřimova.

Jak já rád očmuchávám nové hafíky. A tady jich byla taaaaková spousta...


Páníci sebou přivezli voňavé tyčinky, a tak byli děěěěsně oblíbení.


Beaglice... Moje slabost. Beaglici Eny, do které jsem se zamiloval minule, jsem dal košem, protože jsem potkal Amy (alespoň myslím, že tak na ni panička volala). Tak moc se mi líbila, že jsem k ní nechtěl nikoho pouštět.


Hurrrá na louku.


Já vím, já vííííím. Nemám si všímat vrčících hafíků, nic mi do nich neníííí...


... a to je onen bručounek. Bručel na všechno kolem, ale jinak to byl moc milý hafík.


Na louce bylo vážně fajn.


Dokonce jsme vyrazili na procházku po okolí.


Jéééééé, co to jééééééé... Páníci říkali, že tohohle hafíka by hned brali domů, aby mě bral na procházky místo nich. No chápete to?


Po procházce jsme si před cestou domů trošičku odpočali ve stodole.


A toť vše. Na konec jsem si ale připravil dvě prémie. První by se dala nazvat "předtím a potom". Určitě pamatujete to rozkošné leonbergeří štěňátko, které jste viděli například v této fotoreportáži. Trošku nám vyrostlo, že?


Prémie číslo dvě, aneb když si dvě hrají, třetí se směje :-) .


Co dodat? Nádherné počasí, nádherné zážitky, prostě žůžo den. Moc panu Desenskému děkujeme za možnost strávit takto příjemnou sobotu!!!