Coton de Tulear Atrey

Konečně!!! Přišlo pořádné jaro, a tak jsme stejně jako loni vyrazili do ZOO v Praze. A bylo to fáááááákt žůžo.

Prohlídku jsme začali projížďkou zoo vláčkem. To vám byla legrace. Míjeli jsme pejsky, různá zvířátka, lidi, a všichni nám mávali!!!


Dál už jsme museli po svých. A kam? No přece tam co minule!!! Za těma super divnýma pejskama, jako jsou např. plameňáci růžoví a červení.


Se štěňátkama si fáááákt moc rád hraju. Ale tohle mláďátko tapíra bych asi raději minul obloukem... To je obr, že?


Protože do dětského světa ani dovnitř pavilonů pejsi nesmějí, užíval jsem si alespoň s dřevěnými náhradami.


Bylo nádherné počasí, což ovšem vyžadovalo časté odpočinky a občerstvení.


Jak já zbožňuji ptáčky... škoda že jsem je nemohl jít pořádně prohnat, to já rááád.


A hele, čičinka.


Horské kozy a ovce jsem zjevně zaujal. To mě pro změnu zaujala jejich hra na berany duc.


Ale nepotkávali jsme jenom podivné pejsky. Třeba tihle voněli úplně normálně.


Tak tohohle obropsa slona bych vážně osobně poznat nemusel. Ani kdyby to byla voňavá fééénečka.


A tady už jsme v horní části, kde jsou k vidění povětšinou přežvýkaví čtyřnožci.


Že neuhodnete, na co jsem se těšil ze všeho nejvíce. Na surikaty přece. Já bych si s nimi táááák moc hrál, ale to hloupé sklo překáželo. A tak jsem běhal sem, tam, sem, tam, alespoň kolem něj. Páníčci mě museli hodně přemlouvat, abychom už šli.


A surikatami to skončilo. Strávili jsme v zoo celý den, a bylo to fááákt žůžo. Jen kdyby se tak neprášilo. Přišel jsem běloučký a odcházel šedý, zaprášený. A tak jsem se doma musel znovu koupat.


Ale i tak to stálo za to!!! Takže všichni hurá do ZOO, protože já vám tam viděl věci...