Coton de Tulear Atrey

Kóooonečně si pááánička udělala čas, aby mi pomohla ukázat, jak jsem si užíval minulý výkend. Byl totiž výýýýjimečný. Páááníčci mě zase naložili do auta, ale místo do Krumlova jsme jeli do Liberce, k mé druhé páááničce babičce. Když jsem tam byl poprvé před vánoci, bylo to jenom na chvilku, takže jsem si to ani pořádně neužil. (Spíš páníčci, při uklízení mých loužiček.) Ale teď už jsem veeeelkýýýý pejsek, takže jsem si to tam všechno očmuchal.


Páníček si s sebou přivezl věci na bádání. A protože jak jiste víte, jaký pán, takový pejsek, rád mu s tím pomáhám. I v Liberci. A samozřemě jsem musel vyzkoušet, proč si k tomu páááánička bere takovou tu divnou věc na nos.


Po namáhavé vědecké práci jsme si šli s páníčkem trošičku provětrat hlavičky hraním. Na páníčka ale asi bylo už příliš pozdě, takže mu trošičku přeskočilo. A nakonec mi zalehl i moje místečko. Já mu přitom pořád říkám, že s vědou se to nemá přehánět...


A protože s páááááníčkem už nic nebylo, šel jsem obveselit taky páááááničku babičku. Hlavně ty její ruce, ty táááááák voněly po salámku.


Nakonec jsem se i já dostatečně unavil na to, abych si dal šlofíčka:


Po prospání jsem konečně dostal svoji oblíbenou botičku. Jistě jste si všimli mé kráááásné mašle - to víte, v pubertě má každý potřebu bít "in" a dočetl jsem se, že žlutá teď letí.


Ale protože nic není zadarmo, musel jsem po botičce póooozovat s páníčkem. Mně to ale ani trošku nevadilo, bo se s páníčkem mazlám hróoooooozně ráááád.


A na závěr věc nevídaná. Páááánička bývá často nařčena, že fotky cenzuruje - zejména ty s ní. Což můžu jako svědek potvrdit, protože jí u toho asistuji. Dneska se ale rozhodla udělat vyjímku, takže můžete posoudit, jak nám to spolu sluší!!!