Po ročním absťáku jsme letos s páníčky znovu vyrazili na dovolenou - tentokrát do Krkonoš, konkrétně do Harrachova. V rámci krásného týdne jsme udělali spoustu výletů, byli jsme u pramenů Labe, u Mumlavských vodopádů, na Sněžce i Čertově Hoře a taky jsme opět navštívili Královédvorskou ZOO. Ale vemme to hezky popořadě - tentokrát ze dne č. 4, kdy jsem vyrazil dobýt Sněžku.
Půlka dovolené už byla za námi. Stihl jsem vystopovat Labe, obdivovat Mumlavské Vodopády i učit se na Včelí stezce a očmuchávat zvířátka v ZOO Dvůr Králové. A konečně vyšla dobrá meteorologická předpověď a já si tak mohl splnit svou povinnost, kterou má každý čech - dobýt Sněžku!!!. Od teď už můžu říkat - jsem správný Čech - navštívil jsem nejvyšší horu naší republiky! A že já jsem pravý čech - rodiče jsou češi (ač otec přistěhovalec), mám v rodokmenu zakladatele českého chovu, jsem z české chovatelské stanice, celý život v čechách žiju a hlavně - ŠTĚKÁM ČESKY :)
Ale teď už k našemu výletu. Jelikož jsem částečný invalííída, nahoru jsem se s páníčky vyvezl fungl novou lanovkou. To byla jízda, panečku :) A ty rozhledy!
A byl jsem tam :) Tam nahoře :) Tam nejvýš, kam to jenom v naší malé zemičce jde! Na Sněžce! Taky jsem toho hned řádně využil. Označil jsem zdejší hraniční patníky, očuchal další vetřelce a udělal hromadu památečních obrázků.
Pak jsme vyrazili dolů ke slezské boudě. Po cestě jsem se s paničkou vyfotil s výhledem na Obří důl, který jsme ten den ještě měli v plánu zdolat.
Měli jsme to tak tak. Když jsme dorazili pod Sněžku, akorát začal slejvák. Na chvíli jsme se proto schovali ve Slezské boudě a když to nejhorší přešlo, vyrazili jsme opět na cestu. Chvilku jsem se ještě schovával paničce pod pláštěnkou, ale pak už jsem šel po svých. A kamže? No přece na Luční Boudu - v tomto směru po polské straně. Motivace tu zejména pro páníčka byla obrovská! Na Luční boudě si totiž vaří vlastní pivo!
A od Luční boudy jsme se vraceli českou stranou zpět pod Sněžku ke Slezské boudě.
Jak se dostat ze Sněžky do Pece pod Sněžkou? Přece Obřím Dolem :) Každý si to musí alespoň jednou projít, je tam nádherně!
Ale nemusíte se bát - Sněžka nezůstala bez cotonka! Zatímco my šli dolu, nahoru si to pelášil Danny Boy from Cotton Home. Dneska už cotona prostě potkáte všude ;)
Byl to opravdu krásný 13 km výlet. Opět - vzhledem k formátu cesty zejména v Obřím Dole - nedoporučuji na tento výlet kočárek. S přestávkami podobný výlet zvládne i částečný invalida, zejména pak když ho čas od času poponesete tak, jako to u mě dělala panička :) Kdo by se chtěl podívat na více fotek, a to nejen mé maličkosti, ale i krajinného charakteru, opět je najde na rajčeti.
Poslední aktualizace: 06.07.2024
© Coton de Tuléar Atrey