Coton de Tulear Atrey

Brrrrrr. Vždycky když mě panička sprchovala pacičky, tak říkala něco takového, jako že až bude hezčejší počasí, že mi musí umýt i hlavičku a zádíčka. Já si ale vúbec nic takového nepřipouštěl, takže to pro mě byl hrooooznej šok, když jsem do oušek dostal vatičku, a najednou ta voda byla úúúúúplně všude. A jak to trvalo. Nejdřív šampónek, potom balzámek, eeeeee. Je fakt, že jsem se s tím pejsem nemusel honit zrovna v největším bahništi, uynávám, ale musel za to přijít takovej trest? No, mrkněte sami, jak jsem po koupání dopadl:


Tak tady se choulím k páááááničce. Konečně v bezpečí, pryč z vany.


A aby mi to nebylo líto, choulím se i k páníčkovi:


Hurrááááá. Už to mám za sebou. Od posledního focení uběhlo půlhodinové fénování, pauzička, půlhodinové česání a asi deset bonbonků...


A můj páníček si samozřejmě nemohl nechat ujít příležitost se se mnou pochlubit, když jsem takovej kráááásnej a voňavoučkej...


A tady dvě prémiové fotky. Na první jsem připravený na cestu do Liberce, za páničkou babičkou. A na druhé o pár dní později, po návratu ze školky pro štěňátka. V den kdy trošičku pršelo... Tomu se říká rozdíl: