Coton de Tulear Atrey

Jak už jsem se zmínil ve fotoreportáži z oslavy mých devátých narozenin, tento den byl významný i z jiného důvodu - po dlouhých letech jsem se zúčastnil Mezinárdní výstavy psů - konkrétně v Mladé Boleslavi, abych se pokusil dokončit podmínky pro titul Český Veteránšampion.

Vemme to ale hezky popořádku, jak se patří. Na výstavu jsme dorazili brzy ráno. Jednak proto, abychom dobře zaparkovali a druhák proto, že cotonci šli na řadu mezi prvními. Měli jsme tak s paničkou spoustu času na trénink.

Před námi bylo 14 bišonů a tak jsem spořádaně čekal.

A pak to přišlo. Ve třídě veteránů jsem byl sám a tak jsem měl celý kruh k dispozici pro sebe a mohl tak paní rozhodčí Alenu Košťálovou řádně oslnit. Také jsem od ní dostal krásný posudek. Stojí v něm: Úžasně udržovaný, vitální, přepychová srst, vydatný pohyb, sytý pigment, příjemná povaha, pěkné předvedení. Moc jí za pochvalu děkuji! Byl to opravdu krásný dárek k narozeninám. A protože už to bylo potřetí, co jsem získal ve třídě veteránů ocenění V1 (BOV už byla jenom taková třešínka na dortu), splnil jsem po této výstavě podmínky pro přiznání titulu Český Veteránšampion. Teď už to mám kompletní ;)

Do kruhu jsem se podíval ještě jednou, a to když se vybíral BOB - setkali jsme se tam tři chlapi - mladý pes Ihary des Sirenes du Cap la Houssaye, šampion Captain Jack Sparrow Sleepy Hollow Ranch a já. A jak to dopadlo? BOB vyhrál krásný bílý hezoun Ihary. Moc gratulujeme jemu i paničce a voňavým fenečkám si dovoluji připomeout, že Ihary už se může ženit ;) (Kontakt na www.sleepyhollowranch.eu. Celkové výsledky z výstavy a fotky dalších soutěžících jsou k nalezení na CotonLandu.

To, že jsem byl zase jednou za pořádného krasavce byla zásluha paní Michaely Šimůnkové. Já tedy úpravu příliš neocením, nemám to rád, ale panička byla moc spokojená a vděčná. Závěrečné soutěže se v Boleslavi bohužel konají venku a vyhledem k tomu, že opravdu pořádně lilo, se panička po dlouhém rozjímání plném povzdechů rozhodla neriskovat dálé mé zdraví kvůli jejím snům a jeli jsme domů. Asi nemusím štěkat příliš nahlas, že já to spíše bral jako další narozeninový dáreček, výstavy jsou děsný vopruz ;) Teď už paničce ke štěstí zbývá poslední meta - titul Klubový Veteránšampion. Na tom budeme muset ale ještě trochu zapracovat ;) Takže na nějaké té výstavě se asi ještě potkáme. Tak zatím haf!