Coton de Tulear Atrey

Tak jsem se konečně dočkal. Druhé velikonoce. A proč jsem se tak těšil? Protože tak ráááán štěkám na zvonící lidi, a o velikonocích zvonek zvoní a zvoní a zvoní...

Ale hezky popořádku. Velikonoce začaly další návštěvou free soboty u pana Desenského, tentokrát bylo tématem "jak ovládat psa". To bylo žůůůůžo. Zase jsem se tam potkal se spoustou kamarádů a hlavně kamarádek.


Taky jsem zase viděl póoooooníka. Heč.


Pááánička pomáhala socializovat féénečky beaglů, a u toho jsem samozřejmě nesměl chybět. Abych o něco nepřišel, samozřejmě..


Jo a tenhle obřík, ten se jmenuje Sato. A pejsky vážně nemá rááááád. (Zato féééénečky, ty zboňuje). Pan Desenský nám na něm ukazoval, že i takovýhle pejsek se dá ovládat.


Bylo to fakt žůžo. Pořádně jsem se u toho ušpinil, a tak jsem se musel po příjezdu do Krumlova koupat, abych byl na Velikonoce hezký.


Hned jak jsem se dostal z pániččina sevření, vyrazil jsem Hauříkovi na pomoc s proštěkáváním ptáků.


Páníčci naše poštěkávání příliš dlouho nevydrželi, a tak nás vypustili ven.


Jóoo, velikonoce. na ty se vždycky vaří něco dobrého. Je třeba si ohlídat, abych o něco nepřišel.


Byly to super velikonoce a už teď se nemůžu dočkat těch příštích.