Coton de Tulear Atrey

Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Jsem na tomhle světě už celé tří roky!!! Jak jsem prožil ten první a druhý jsem Vám už kdysi dávno vyprávěl. A o tom, jak skvělý byl ten třetí rok mého života, je právě tato fotorepotáž!!!

Můj třetí rok života by se dal nazvat také rokem výletů a poznání. A že jich bylo požehnaně!!! Vyrazil jsem na exkurzi do Popovického pivovaru, při Dni otevřených dveří dopravního podniku jsem si prohlédl dostavované metro a vyzkoušel jsem si, jaké to je být řidičem autobusu, doslova jsem zametl Tunel pod Vítkovem, ve kterém dnes už jezdí vlaky, v rámci "českoteriérské terapie" jsem zavítal na Dny Českého teriéra, jež se konaly u Lipna - hned jsem si u toho tuhle přehradu prohlédl - stejně jako při vycházce na rozhlednu Moldau Blick a takový Výlet na Karlštejn taky nebyl k zahození.


Samozřejmě jsme s páníky ve třetím roce pokračovali v započatých tradicích :-) Počasí nám při tradiční předvánoční Procházce s Lampiony tentokrát přálo, takže stála za to. Opět jsem japonským turistům zapózoval při Výletu na Pražský hrad a Petřínskou rozhlednu a při každoroční třetí návštěvě ZOO jsem opět obdivoval milované surikaty a přes plot si pohrál s novým kamarádem - vlkem hřívnatým.


Samosebou jsem nezapomněl ani na pravidelnou návštěvu maminky a sestřičky Betinky v Kozlovické Zahradě. Když už jsme u maminky - s tatínkem se znovu "sčuchli", a tak jsem se podruhé stal starším bráškou čtyř nádherných sestřiček a jednoho roztomilého brášky.


Při četných oblibených návštěvách Krumlova se velmi oblíbeným stalo honění míčku, "kolotoč", ale i dovádění s Dannym, kterému se konečně uzdravila pacička, a tak jsme si mohli zase pohrát. Navíc tu přibyla nová kámoška - beaglice Amanda, ta se mi moc líbila.


Novým zážitkem, který se mi hrozně líbil, a už se nemohu dočkat, až si ho zopakuji, bylo bobování. Spojilo hned dvě mnou tak oblíbené věci dohromady - snížek a svištění vzduchu kolem mých oušek :-)


Třetí rok byl opět i velmi úspěšný. S výstavami jsme to už moc nepřeháněli, protože je nemám ani trošku rád a odmítám se na nich předvádět, přesto jsem hned v lednu na NVP v Olomouci splnil podmínky pro přiznání titulu Český Šampion. Na Klubovce ve Chvaleticích jsem vyhrál BOB a zároveň splnil podmínky pro přiznání titulu Klubový šampion, a konečně jako první cotonek jsem se stal Českým Grandšampionem.


A co bylo fajn - opět jsem se vrátil k tréninkům agility, kde jsem poznal spoustu nových kamarádů. A jak moc jsem na nich byl šikovný, to jste si mohli prohlédnout i na videu!!!


Bohužel, třetí rok neznamenal jenom příjemné věci. Znamenal Rozloučení s Prosekem a všemi zdejšími kamarády a loukami, kde jsem si tak rád hrál. Napadl mě pes ala "nebojte, ten je přátelský, ten mu nic neudělá", což mělo kromě několika hlubokých škrábanců na krku a prokousnutého jazyka za následek, že jsem teď poněkud nervóznější z hafíků, kteří se u mě pohybují příliš blízko. S páníčky ale věříme, že všechny rány se zahojí. Najdu si nové kamarády v novém domově a pochopím, že každý neznámý pejsek, který se ke mně přiblíží, neznamená hrozbu, a nemusím se tedy preventivně bránit. A že když bude nějaký problém, můžu se spolehnout na páníky, kteří ho za mě vyřeší.


I přes pár těchto nepříjemností byl třetí rok skvělý. Stejně jako ty předchozí jsem ho strávil hlavně hraním si a dováděním. A tak to asi má být. Tak s chutí do toho dalšího, vstříc čtvrté svíčce na dortíku!!! Ten se třema, při oslavě mojich třetích narozenin byl totiž bezvadný!!!


Ti z Vás, kteří si můj třetí rok života chcete prohlédnout důkladněji přikládám odkaz na všechny fotoreportáže, které během něho vznikly. A že jich bylo požehnaně!!! I s touto poslední dohromady 54, s 1230 různými fotkami!!!